PROVZDUŠNĚNÍ JEZÍRKA - KOMPRESOR NEBO ČERPADLO?
Abychom vám usnadnili rozhodování, jestli k zajištění dostatku kyslíku ve vodě použít stlačený vzduch nebo k tomu využít proudění vody, pokusíme se popsat, jak to vlastně s plyny, včetně kyslíku, ve vodě je.
Vzduch se skládá z 10 základních plynů, z nichž jsou pro jezírko důležité zejména dusík (78,09 %), kyslík (20,95 %) a kysličník uhličitý (0,04 %). V přírodních podmínkách je přítomnost kyslíku ve vodě zajištěna atmosferickým tlakem. Molekuly kyslíku, kysličníku uhličitého, dusíku i všech ostatních plynů prostupují díky vzdušnému tlaku nejen do vody, ale také opačně z vody do ovzduší. Membránu, přes kterou se tyto plyny vyměňují, tvoří vodní hladina, skrze niž nepřetržitě probíhá dorovnávání tlaku plynů. Chybí-li tedy ve vodě kyslík i ostatní plyny, přes hladinu se do ní natlačí a naopak, pokud ve vodě kyslík a ostatní přebývají natolik, že přetlačí protitlak atmosféry, uniknou přes hladinu ven do ovzduší.
Pokud bychom z vody v jezírku, kde nejsou žádné ryby, odebrali veškerý kyslík i ostatní plyny a vystavili potom hladinu tohoto jezírka venkovním podmínkám, voda se do několika hodin nasytí plyny. Stane se to proto, že ve vodě, ve které plyny chybí, chybí také jejich protitlak proti plynům prostupujícím hladinou z atmosféry. Vzdušné plyny tedy nasytí vodu až pokud se v ní nevytvoří protitlak a tlak plynů ve vodě a ve vzduchu se nedostane do rovnováhy. Díky tomuto principu tlaku a protitlaku lze stanovit nasycení vody kyslíkem, pokud známe nadmořskou výšku a teplotu vody. Nadmořská výška ovlivňuje tlak vzduchu, teplota rozpustnost kyslíku ve vodě (s teplejší vodou klesá rozpustnost O2).
Příklad: Nasycení vody kyslíkem v našich podmínkách je při teplotě vody 0 °C 14,63 mg/l; při teplotě vody 20 °C je 9,08 mg/l.
Toto přírodní sycení vody kyslíkem však funguje pouze pokud nejsou ve vodě ryby. Co se stane po jejich přidání do vody? Vypustíme-li do jezírka malé množství ryb, tyto začnou dýcháním odebírat z vody kyslík. Do vody naopak uvolňují kysličník uhličitý. Protitlak kyslíku ve vodě se nepatrně sníží a přes hladinu se začnou ze vzduchu tlačit molekuly kyslíku, které dorovnávají chybějící protitlak ve vodě. Přebytečné molekuly CO2 se naopak díky většímu tlaku uvolní do atmosféry.
Přidáme-li však do jezírka velký počet ryb, které odebírají více kyslíku než se stačí přes vodní hladinu doplnit, je nutné pomocí techniky zvýšit jeho přívod do vody.
To je možné provést dvěma způsoby:
Zvýšení obsahu kyslíku ve vodě pomocí kompresoru
Popis: Kompresor nabírá atmosférický vzduch a pomocí hadiček a vzduchovacích kamenů jej tlačí pod hladinu. Vzduchovací kameny se v jezírku umisťují do nejhlubšího místa proto, aby jednotlivé drobné bublinky strávily ve vodě co nejdelší dobu. Celý povrch každé bublinky, která je obklopena vodou, tvoří styčnou plochu, přes kterou dochází k výměně plynů. Povrch jednotlivých bublinek tak navyšuje celkovou plochu hladiny jezírka.
Výhody: Efekt vzduchování závisí na velikosti a množství bublinek a také času, který tyto bublinky stráví ve vodě. Čím víc jich je, čím jsou menší a čím delší dobu putují vodou k hladině, tím více kyslíku může přes jejich povrch prostoupit do vody a tím víc CO2 se může naopak odventilovat ven z jezírka. Vzduchování kompresorem je velmi účinné. Uvádí se, že 1 l vzduchu, který je rozptýlený správným způsobem ve vodě, navýší plochu hladiny jezírka o přibližně 5 m2.
Kompresor je možné využít i během zimy k vytvoření nezamrzajícího otvoru. Vzduchovací kameny ale tentokrát umisťujeme tak, aby proud bublin co nejvíce rozrážel hladinu.
Nevýhody: Proud bublin, který je nepřetržitě vháněný do vody, ovlivní také její pohyb. Bublinky při své cestě k hladině rozproudí vodu ode dna nahoru. Vertikální proudění vody není pro většinu ryb vhodné a způsobuje také narušení cirkulace vody v jezírku. Žádoucí pohyb vody v jezírku je od jedné krátké strany s nejmenší hloubkou a přítokem ke druhé, kde je voda nejhlubší a kde je umístěno nasávání vody. Svislý pohyb vody zapříčiněný bublinami však naruší uhlopříčné proudění a neustále se tvořící nečistoty, které by měly doputovat jezírkem k sání, jsou vytrhovány k hladině a rozháněny po ploše jezírka.
Tato nevýhoda platí i pro dnové vpusti se zabudovaným vzduchováním (vzduchovací guly). Proud bublin, který stoupá k hladině a roztočí vertikálně vodu v okolí dnové vpusti, zabraňuje nasávání nečistot.
Bohužel tento efekt nechtěného rozpohybování vody se projeví i při umístění vzduchovacích kamenů do filtrace. U komorových filtrů je čištění od hrubých nečistot založeno na jejich sedimentování ve filtračních komorách. Aby bylo vzduchování účinné, je nutné kameny umístit na dno filtračních komor, čímž se však naruší ukládání nečistot ve filtru. Přestože by tedy vzduchování do filtru procesu biologického čištění vody prospělo, výrazně by se zhoršilo zachytávání hrubých nečistot.
Zvýšení obsahu kyslíku ve vodě pomocí přídavného čerpadla
Popis: Tento způsob prokysličení vody je založený na posílení správné cirkulace vody v jezírku. Síla proudění vody od krátké strany s přítokem k protější krátké straně se sáním se obecně řídí objemem jezírka. Ideální je, aby se objem jezírka přefiltroval 1x za 2 hodiny, což znamená, že požadovaný výkon čerpadla odpovídá minimálně polovině objemu jezírka. Dodržení tohoto pravidla zajistí u většiny jezírek s normální osádkou ryb dostatečné provzdušnění vody. Zvýšení obsahu kyslíku je zajištěné tím, že prouděním vody a rozmístěním přítoku a sání je prokysličená voda z hladiny strhávána dolů k sání. Kyslík, který voda z hladiny obsahuje, se cestou rozptýlí hlouběji pod vodní hladinou v prostředí, kde je kyslíku méně. Pokud tedy zvýšíme proudění vody, zrychlíme a znásobíme i toto předávání kyslíku okolní vodě. Nuceným pohybem vody v jezírku tedy využíváme neustále probíhající výměny plynů skrze vodní hladinu.
Výhody: Přídavné čerpadlo je volně položené, případně zavěšené v místech, kde se vrací voda z filtrace do jezírka. Výtlakovou hadici nebo potrubí vyvedeme k hladině a pomocí ohybu nebo kolena je nasměrujeme na protější krátkou stranu, kde je v nejhlubším místě jezírka umístěno sání. Koncem hadice nebo potrubí čerpadlo tlačí vodu pod úhlem 45° úhlopříčně přes celé jezírko. Zakončení hadice nebo potrubí volíme tak, aby bylo těsně pod hladinou, těsně nad hladinou nebo napůl ponořené. Cílem je strhávat dolů k rybám vrstvu vody, která se nachází těsně pod hladinou.
Takto vytvořené proudění výrazně posílí strhávání nečistot k sání v jezírku. To znamená, že když už je nutné zvýšit obsah kyslíku ve vodě, není to na úkor fungování jezírka, ale právě naopak. Voda z čerpadla proudí víceméně horizontálně, což vyhovuje všem druhům ryb, zejména ale jeseterovitým rybám, které díky menší ploše žaber, potřebují proudící vodu. Přídavné čerpadlo je možné využít i během zimy k vytvoření nezamrzajícího otvoru.
Nevýhody: Velkou nevýhodou, která brání většímu využití tohoto způsobu, je jeho malý vizuální efekt. Při provozu ve vodě nic nebublá, což vytváří zdání, že prokysličení nefunguje - opak je však pravdou.
Shrnutí
Použití kompresoru k prokysličení vody je výhodné v chovu ryb v nádržích, zimovištích, v halách a prostorách, kde je malé znečištění vody. Zde se neprojeví nevýhoda rozmíchávání větších nečistot.
Výhodná je také možnost použít jeden kompresor pro více nádrží.
Přídavné čerpadlo je vhodné k použití u všech venkovních jezírek. Zvláště jej doporučujeme v chovu pstruhů a jeseterovitých ryb.
